Pro spoustu amatérských sportovců znamená nástup zimních měsíců víceméně úplný konec veškerých venkovních sportů jako je běh či cyklistika. Uchylují se tak často k zimnímu spánku, nebo se přesouvají do tepla vnitřních sportovišť. Sportovat venku se ale dá za každého počasí, jen je potřeba dávat pozor na pár věcí.
Do kdy je bezpečné sportovat venku?
Tou nejzásadnější otázkou je, jaké počasí je už špatné natolik, že se nedá sportovat. To je víceméně individuální záležitost, protože u každého člověka je zimomřivost odlišná, a navíc může hrát roli i spousta dalších ukazatelů jako věk, trénovanost jedince či otužování.
Ať už ale patříte do jakékoliv kategorie, tak je potřeba mít se na pozoru v okamžik, kdy padnou teploty pod nulu. Jakmile jsou teploty pod nulou, tak je tu v první řadě nebezpečí zhoršeného povrchu.
Náledí je pak velice časté, a především při teplotách těsně kolem nuly dochází k neustálému tání a mrznutí vody a mnohdy tak můžeme jednoduše uklouznout pěšky i třeba na kole. V tomto ohledu jsou těžší mrazy příjemnější, nebo se dá využít nočního běhu, kdy pověstné „zrcadlo“ vidíte už z dálky.
Jakmile ale teploty klesnou ještě níž, oficiálně se uvádí teplota -8 °C, tak už není venkovní sportování nebezpečné. Při takových mrazech totiž mrznou částečky vody ve vzduchu a tato mrznoucí mlha při vdechování velice rychle způsobí podchlazení a může dokonce hrozit srdečními problémy. Bez ohledu jak trénovaní či mladí jste. Jakmile jsou tedy na světě mrazy, raději venkovní sport pověste na hřebíček.
Pečlivě se zahřejte a po tréninku se nezdržujte venku
Druhou podmínkou je pak potřeba držet své tělo neustále zahřáté. Oblečte se do hodně chladného počasí pro jistotu ve více vrstvách. Spodek by mělo obstarat standardní termo oblečení, další by měla být savá a prodyšná látka a přes ně pak něco, co dokáže především zahřát.
Než vyběhnete nebo vyjedete ven, tak si dejte záležet na pečlivém prohřátí organismu. Pečlivě se protáhněte a například vydržte minutu či dvě jen simulovat běh na místě až do lehounkého zadýchání.
Před vyběhnutím do chladna pak teprve přidejte svrchní hřejivou vrstvu a nezapomínejte případně krýt velice citlivá místa na chlad, jako jsou špičky prstů. Nejdůležitější je nezapomínat na pokrývku hlavy. Přes hlavu se totiž ztrácí téměř třetina tělesné teploty, a tak je čepice se zákrytem čela a uší v zimním tréninku povinnost, kterou nelze prominout.
Jakmile doběhnete či dojedete, tak si naplánujte trasu tak, aby se vám to povedlo co nejblíže domovu. Ideálně například sto či dvě stě metrů, kdy máte dostatek času zpomalit na chůzi či sesednout a bez zastavení se vydýchat a zklidnit tepovou frekvenci.
Vše ale provádějte v chůzi a nezastavujte se na chladnu. Každá minuta, co trávíte na místě v zimě a s propoceným oblečením je jistotou nepříjemného prochlazení.
